Na Broumovsku se třetí rok po sobě narodila vlčata
Vlčí smečka, pohybující se na Broumovsku a ve východním Podkrkonoší, se rozmnožuje již třetím rokem po sobě.
Letošní přírůstky nyní prokázaly záběry z fotopastí Hnutí DUHA, které zachytily zhruba dva měsíce stará vlčata i dospělé vlky [1]. Neznamená to však, že by se počet vlků v území významně zvyšoval. Loňská mláďata během prvního a druhého roku života smečku opouštějí a hledají nová teritoria.
Vlčata byla tentokrát zjištěna v pohraničním lesnatém pásmu mimo zvláště chráněné území ve východním Podkrkonoší, teritorium smečky však zahrnuje i podstatnou část Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.
Na videozáběrech a snímcích byla zachycena minimálně čtyři vlčata. Během zimy dobrovolníci a pracovníci Hnutí DUHA v oblasti opakovaně stopovali pět vlků. Další dva vlci, kteří by mohli tvořit vlčí pár, se pohybovali ve východní části CHKO. Zda jsou tito vlci příbuzní s jedinci z první vlčí smečky, by mohly ukázat výsledky genetických analýz ze vzorků trusu.
Výsledky dosavadních genetických analýz již například ukázaly, že broumovští vlci jsou blízce příbuzní se smečkami v Dolnoslezském lese v západním Polsku [2], odkud na Broumovsko přišli. Analýzou trusu se na Mendelově univerzitě v Brně zjišťuje také složení potravy vlků, kterou z převážné části tvoří volně žijící divocí kopytníci: jelenovití a divoká prasata. Na monitoringu velkých šelem se podílejí zejména dobrovolníci Vlčích hlídek Hnutí DUHA.
Důkazy o rozmnožování vlků v této části republiky jen potvrzují celoevropský trend jejich návratu do naší krajiny. Pomáhají v ní redukovat přemnožené jeleny, srnce, divoká prasata a dalších kopytníky, kteří každoročně v lesích a na polích způsobují mnohasetmilionové škody. Aktuální poznatky terénních pracovníků Hnutí DUHA Olomouc potvrzují pravidelný výskyt vlků v širokém pohraničním pásmu od Šumavy přes Krušné a Lužické hory až po Broumovsko. Vlci se pohybují také na česko-slovenském pohraničním území.
Návrat vlků do jejich původní domoviny může vyvolat nesouhlas s jejich přítomností mezi chovateli hospodářských zvířat, na jejichž nedostatečně zabezpečená stáda mohou vlci zaútočit. Osvědčenými metodami, které eliminují možnost vlčího útoku, jsou trvalá přítomnost pasteveckého psa nebo pastýře u stáda, případně kvalitní oplocení pastvin.
Podle statistik krajského úřadu Královéhradeckého kraje v roce 2017 vlci zabili 83 ovcí včetně jehňat a čtyři telata, podobně jako v roce 2016. Dle údajů Správy CHKO Broumovsko vlci útočili pravděpodobně i v dalších osmi případech, kdy chovatelé o náhradu škod nežádali, ne ve všech ale bylo možné ověřit, že šlo skutečně o vlky.
Právě lepšímu zabezpečení stád před velkými šelmami pomůže pomoci stále otevřená 110. dotační výzva z Operačního programu Životní prostředí. Chovatelé mohou žádosti podávat až do začátku července příštího roku [3].
Miroslav Kutal, expert na velké šelmy z Hnutí DUHA Olomouc a akademický pracovník Mendelovy univerzity v Brně, řekl:
„Je dobrou zprávou pro naše lesy, že vlčí smečce z Broumovska a východního Podkrkonoší se podařilo vyvést mláďata i třetím rokem. Vzhledem k tomu, že vlci jsou zaznamenáni na stále větším území, je nutné zajistit hospodářská zvířata, především ovce, kozy a novorozená telata proti jejich útokům. Hnutí DUHA již připravilo projekty na lepší zabezpečení pro osm chovatelů a chovatelek z Broumovska a Trutnovska. Jednomu chovateli naše organizace již stádo zajistila pomocí elektrického ohradníku.“
Petr Kafka, zoolog AOPK ČR, Správy CHKO Broumovsko, řekl:
„Chovatelé hospodařící na území s potvrzeným výskytem vlků mohou nyní získat finanční příspěvek pro lepší zabezpečení svých stád. Operační program Životní prostředí ve své 110. výzvě otevřené až do 1. 7. 2019 pokrývá 80 % nákladů vzniklých v souvislosti s realizací těchto opatření.”
Poznámky:
[1] Videozáběr tří vlčat najdete na
https://youtu.be/zCiEOo9mdCQ. Fotografie je k dispozici v novinářské fotogalerii na
www.selmy.cz/novinari/galerie/?category=38%22
[2] Více ve studii na str. 35: http://monitoring.selmy.cz/publikace/odborne-publikace/monitoring-velkych-selem-a-kocky-divoke-ve-vybranych-lokalitach-soustavy-natura-2000/