Ochrana vlka v Německu se řídí směrnicí o stanovištích

Ochrana vlka v Dolním Sasku se řídí směrnicí o stanovištích, stejně jako v ostatních spolkových zemích Německa. To však neplatí o preventivních opatřeních na ochranu stád, která si každá spolková země zajišťuje podle svého. Není možné zcela kompetentně posoudit či se vyjádřit k jednotlivostem z jednotlivých spolkových zemí Německa souvisejícím s okolnostmi ochrany či managementu vlka bez detailních znalostí všech předpisů, geografických daností konkrétní země a dosavadní praxe s preventivními opatřeními na ochranu stád. Případy jednotlivých zemí nelze ztotožňovat s celým Německem. O tom, že by v Německu docházelo ke změně postoje úřadů k ochraně vlka, nemá AOPK ČR žádné informace.

V Dolním Sasku, stejně jako v celém Německu i České republice, je možné odstranit vlka (prostřednictvím udělením výjimky z ochrany), který tato dostatečná opatření pravidelně překračuje. Takový vlk se klasifikuje jako „problematický“, ale jeho případné odstranění nemá nic do činění s regulací vlčí populace. V dokumentu Dokumentačního a poradního střediska SRN k tématu vlk [1] se na straně 3 píše, že v některých spolkových zemích, mezi nimi v Dolním Sasku, se v roce 2019 počty útoků vlků na stáda znásobily, zatímco v jiných (např. v Sasku) se snížily. Dolní Sasko je také zmiňováno mezi zeměmi, kde se 80 % útoků na ovce a kozy odehrává na místech, která nejsou preventivně chráněna vůbec nebo minimálně. „Vlci jsou v takových oblastech podporováni v tom, aby své chování neměnili a aby zkoušeli jednoduchá nebo nedostatečná opatření překonávat.“ (str. 11 tamtéž). V počtu stržených ovcí je Dolní Sasko v roce 2020 v rámci Německa na nejvyšší příčce. Z toho vyplývá, že preventivní opatření v Dolním Sasku nejsou zcela kvalitní, což zmiňuje ministr Lies i v níže uvedeném záznamu.

Na této stránce je možné poslechnout si řeč dolnosaského ministra životního prostředí. Pan ministr Lies konstatuje, že je zde malá část veřejnosti, která je pro ochranu každého jedince vlka, stejně tak jako je zde malá část společnosti, která by byla nejradši, kdyby byl vlk z krajiny zcela zmizel. Trochu to potvrzuje i tento článek [2], který uvádí, že po odstřelu problematického vlka bylo dolnosaské MŽP kritizováno. Ministr pokračuje, že většinová společnost je ale pro to, aby zde vlk byl a politika ministerstva životního prostředí soužití s ním nastavila mantinely a pravidla. Vychází z průzkumu, který mají k dispozici. Od září 2021 také v Dolním Sasku zavedli „ovčí a kozí prémii“, která má dát najevo majitelům stád, že stát si je vědom, jaký tlak na jejich práci přítomnost vlka a nutnost instalace preventivních opatření tvoří. Ministr také říká, že v Dolním Sasku je 100 vlčích poradců, kteří jsou v terénu a informují o tématu vlk a že je potřeba jim ubrat určitou práci a dát jim více prostoru pro důležité činnosti (5:55) – zde naráží na to, že dosud ke strženým zvířatům chodili právě tito vlčí poradci, ačkoliv jejich hlavním úkolem je informovat a vzdělávat, což je v souvislosti s přibýváním množství smeček a třeba i zahlédnutím vlka veřejností čím dál více důležité. Do budoucna se ministerstvo bude snažit, aby kontroly u stržených zvířat prováděla zemědělská komora a aby pod ní přešly i výplaty náhrad škod nebo povolování výstavby ohradníků.

Z dalších slov pana ministra vyplývá, že je potřeba sázet na preventivní opatření a pouze u problematických vlků uvažovat o odběru z přírody.