Přenos informací ze Saska: Soužití s vlkem v kulturní krajině.

Sasové mají s touto šelmou zkušenost již více než 17letou a podařilo se jim za spolupráce 60 zainteresovaných institucí a sdružení vytvořit takový plán jejího managementu, který funguje dobře pro všechny. Protože se počet smeček vlků v České republice zvyšuje a zvyšují se škody způsobené vlkem na hospodářských zvířatech, začíná i Česká republika aktivně pracovat na tom, aby byly všechny zainteresované skupiny  správně informovány o tom, co to pro ně znamená a jak zabránit případným škodám na jejich majetku. Projekt OWAD (Objektivní akceptace vlka v člověkem pozměněné přeshraniční krajině) tuto výměnu zkušeností se Saskem umožňuje.

V Rietschenu v okrese Zhořelec se nachází Kontaktní kancelář „Vlk v Sasku“, která je hlavním informačním místem na téma Vlk pro celé Německo. Zřídilo ji tamější  Ministerstvo životního prostředí a zemědělství v roce 2004. Kromě interaktivní výstavy o způsobu života vlka nabízí tematické venkovní hry pro děti a v prvním patře promítací a přednáškový sál. Za rok se do tzv. Vlčí stodoly přijede podívat skoro tři sta školních tříd.

Práce s veřejností je ústředním bodem dobrého managementu této šelmy. O vlkovi panují různé chybné představy a předsudky, lidé často nevědí, jaké chování je pro vlka normální a očekávají například plachost hraničící s panikou z lidí. To vede k tomu, že nejsou ochotni jeho přítomnost v kulturní krajině akceptovat. Pracovníci Kontaktní kanceláře pomocí přednášek, letáků, plakátů a publikací vysvětlují a ukazují, jak vlk žije, jaké chování od něj můžeme očekávat, zda a jak může být člověku nebezpečný, jak probíhá monitoring vlčí populace v Sasku a jaká jsou nejnovější zjištění.

Kromě veřejnosti se o téma vlk zajímají hlavně majitelé hospodářských zvířat. Jejich stáda jsou vlkem, zejména v oblastech, kam vlk přichází nově, často poškozována. Saský stát v průměru za rok vyplatí odškodnění v hodnotě 100 tis. EUR za škody způsobené vlkem anebo takové, u nichž vlk jako příčina nemůže být vyloučen. Náhrady škod jsou v Sasku podmíněny aplikací ochranných opatření, která jsou velmi podobná těm českým. Oblast preventivní ochrany stád mají  na starost organizace pověřené Ministerstvem životního prostředí a zemědělství. Jejich zástupci českým ochranářům a dalším účastníkům vysvětlili, jakým způsobem vše evidují, jaká je historie a vývoj náhrad škod, kde se inspirovali a v jakých oblastech se nejčastěji problémy vyskytují (tam, kde se vlk vyskytuje nově a tam, kde zemědělci odmítají používat preventivní opatření či je používají chybně). Debata byla velmi zajímavá a pro účastníky z české strany nanejvýš přínosná.

Dodatečným programem byla návštěva farmy s chovem 600 ovcí, které před vlkem na pastvě chrání   6 pasteveckých psů. Jejich pořízení je v současné době v ČR i v Sasku možno financovat z OP Životní prostředí, tradice jejich využívání je u nás však spíše nová. A tak bylo zajímavé vidět, jak psi fungují, jakým způsobem zastrašují vetřelce (návštěvníky) farmy, dozvědět se, jaký měli účinek na pět vlčích smeček, které se v okolí farmy vyskytovaly, a jak práci s nimi hodnotí zemědělec.

Jak se říká „Jednou vidět je lepší než stokrát slyšet“. V případě návštěvy saského Reitschenu a Kontaktní kanceláře „Vlk v Sasku“ to platí dvojnásob. Vlk je přísně chráněný nejen v České republice, ale i v celé Evropské unii. Jeho přítomnost v ekosystému svědčí o zdraví ekosystému. Protože však zároveň vyvolává celou řadu konfliktů (nejčastěji se zemědělci a mysliveckými spolky), je potřeba vytvořit takové informační podmínky, aby jeho ochrana mohla být lépe realizována. Saská zkušenost může být českým úřadům dobrým příkladem a spolupráce bude i v rámci projektu OWAD pokračovat až do roku 2020.

Prohlédněte si fotogalerii a obrázky Petra Köppla, Lindy Blättler a Dany Bartošové z exkurze.