Pyrenejští horští psi budou chránit ovce i kozy

V říjnu jsme se společně s kolegy z České zemědělské univerzity, Ministerstva životního prostředí a s rodinou Hegerových, kteří hospodaří na Šluknovsku, vydali na exkurzi do Saska-Anhaltska za místním farmářem Swenem Kellerem. Ten má letité zkušenosti jak s chovem hospodářských zvířat, tak s využitím pasteveckých psů.

Před několika dny (22. 11.) Keller přivezl dva pyrenejské horské psy, kteří budou chránit stádo u manželů Hegerových na Šluknovsku. Ti zaznamenali první útok vlka letos na jaře a při celkem třech útocích přišli o 7 zvířat. Postupně vylepšují své oplocení a nově stádo hlídají již zmínění pyrenejští horští psi.

Následující den se Keller podělil s českými farmáři na semináři v Krásné Lípě o svůj příběh a zkušenosti s ochranou stád. Sám se o ni podle svých slov začal zajímat až ve chvíli, kdy mu vlk zadávil dvě telata a jednu krávu. Společně s dalšími, škodami stiženými farmáři se rozhodl založit spolek „Ochrana stád a pes“ a kromě chovu a využití pasteveckých psů také zkoumat, jaké oplocení pastvin je opravdu účinné.

Úřady v Sasku-Anhaltsku jim poskytly dostatek financí, takže mohli otestovat desítky různých ohradníků a sítí. „Ploty zajistí ochranu na 80 %“, vysvětluje Keller, „s pasteveckými psy je ochrana účinná na 95 %. Stoprocentní ochranu si v přírodě nezajistíte nikdy“, dodává. V Sasku-Anhaltsku se za minimální ochranu považuje 90 cm plot s 5000 V: správně nainstalovaný a uzemněný plot v této výšce podle Kellera stačí, důležité je přitom dbát na spodní drát, protože vlci se nejčastěji podhrabávají. Sám přitom upřednostňuje Rappa systém s 5 dráty, spodní drát je ve výšce 20 cm a horní ve výšce 120 cm, s napětím 10 000 V.

Rozumné oplocení a hodnoty elektrického napětí jsou také podmínkou pro vstup do spolku zemědělců používajích pastevecké psy. Od vstupu do spolku již žádný chovatel neměl škody na zvířatech. V rámci něj také vytvořili certifikační řád, kdy je pes posuzován podle několika kritérií: sociální chování vůči člověku, věrnost plotu (pes zůstane vždy za plotem), teritorialita (novou pastvinu si označkuje), integrace ve stádě, ostražitost / bdělost a energie, s jakou pes reaguje na rušivý element. Hodnotí se také vzhled, ale spíše ve vztahu k celkovému zdraví a schopnosti vykonávat požadovanou práci. Keller rovněž vysvětlil, že příliš agresivní psi nejsou žádoucí a certifikát by nedostali.

A co si myslí o vlcích? „Nejsem žádný velký fanda vlků a nepřikláním se ani na jednu stranu“, říká. „od prvního výskytu vlka v Sasku-Anhaltsku uběhlo do vzniku managementového programu této šelmy deset let. Rozhodli jsme se sami převzít iniciativu a najít řešení, abychom tu s vlky mohli žít. A to se daří, ochrana nám funguje. Nechci ztrácet čas ani energii bojem proti vlkům. Chci se soustředit na naše zvířata.“

Fotogalerii z akce naleznete zde.

Foto: Linda Zachystalová (AOPK ČR)

Pilotní odzkoušení preventivních opatření je součástí česko-saského projektu OWAD (Objektivní akceptace vlka v člověkem pozměněné přeshraniční krajině). Projekt Objektivní akceptace vlka v člověkem pozměněné příhraniční krajině (OWAD) byl podpořen Evropskou unií prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Svobodný stát Sasko 2014-2020. Stránky projektu OWAD naleznete zde.