Setkání myslivce s vlkem na videu: přirozené chování, ne ztráta plachosti

13. 02. 2025
Setkání myslivce s vlkem na videu: přirozené chování, ne ztráta plachosti

Nedávné video zachycující setkání myslivce s vlky vyvolalo diskuzi o plachosti vlků. Komentář mluvčího, který tvrdí, že tato zvířata ztrácejí plachost, je zavádějící. Na záběrech je totiž vidět přirozené chování vlka, který se neprojevuje agresivně ani nebezpečně. Vlci jsou přirozeně zvídaví, při náhodném setkání mohou člověka nejprve chvíli pozorovat a odběhnou až po chvilce. Nesvědčí to o ztrátě jejich plachosti či ostražitosti.  

V České republice chybí 150 let soužití s vlkem, a tak lidé vnímají chování těchto šelem jinak, než v zemích, kde jsou na jejich přítomnost zvyklí. Stále se objevují názory, že vlci se pohybují jen skrytě v lesích, že jsou člověkem uměle vypouštěni, jsou zkřížení se psy, ztrácejí plachost, protože nejsou loveni. Skutečnost je jiná. Vlci jsou schopni se přizpůsobit i životu v kulturní krajině osídlené lidmi, důležitý je pro ně dostatek přirozené kořisti (spárkatá zvěř) a klid na odchov mláďat.

Vlk má jinak vyvinuté smysly než člověk, a to se týká i zraku. Má tzv. dichromatické vidění, proto nelze srovnávat jeho vidění s viděním člověka. Vlci vidí barvy v různých odstínech šedé a některé barvy, které člověk vidí jasně, vůbec nerozeznávají (např. oranžovou). To znamená, že pokud se k něčemu nebo někomu přiblíží, může to být i proto, že se snaží získat lepší představu o tom, co se nachází v jejich blízkosti. Pokud se člověk nehýbe a stojí, bude vlk chvíli sledovat a vyhodnocovat, co vidí, a zda je to pro něj ohrožující. Vůči člověku jsou plaší, ale přivykají si na jeho občasnou přítomnost ve svém teritoriu. O ztrátu plachosti by se jednalo v případě, kdy by vlk jevil o člověka aktivní zájem, ne, že se nechá pozorovat na vzdálenost desítek metrů a neprchá. Kříženci vlka a psa nebyli u nás kromě jediného případu (Šluknovsko asi před 10 lety – smečka byla z populace odstraněna) doloženi, a to je u nás realizován poměrně robustní genetický monitoring. Také nelze tvrdit, že vlci u nás ztrácejí plachost, protože se neloví. Vlci jsou předmětem nelegálního zabíjení a jednotky až desítky jsou u nás ročně nelegálně uloveny.

Mluvčí ve videu opakuje zavádějící informace, které se objevily už dříve. Je snadné uvěřit této rétorice, nejsme na vlky u nás stále zvyklí.  Vlci se k nám rozšiřují přirozenou cestou, především z Německa a Polska, Slovenska a Rakouska.  

Více informací k návratu vlků do ČR www.navratvlku.cz.

Foto: Staffan Widstrand

Zpět na výpis aktualit