V rezervaci u zubrů a divokých koní se objevil vlk. Zachytila ho fotopast

Podle odborníků se mohlo jednat o partnerku samce vlka sraženého začátkem tohoto měsíce jen několik kilometrů odsud na dálnici D10 u Brodců na Mladoboleslavsku.

Fotopasti vlka zachytily jak při příchodu do pastevní rezervace, tak o půldruhé hodiny později uvnitř rezervace. Nikdy před tím, ani poté se vlk na záznamu žádné z fotopastí neobjevil. „Nelze tedy vyloučit, že pouze prošel a v oblasti bývalého vojenského prostoru se již nenachází. Za dva týdny uplynulé od záznamu mohl snadno urazit desítky, nebo dokonce stovky kilometrů,“ uvedl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Záběry vznikly ve středu 11. dubna 2018 v časných ranních hodinách. Tedy několik dní poté, co byl u Brodců sražen samec.

Pokud se skutečně jedná o vlka z Kokořínska, kde o jejich výskytu dlouhodobě referuje Agentura ochrany přírody a krajiny, znamená to, že alespoň jednomu vlkovi se podařilo dálnici D10 překonat. „Vlci se objevují v různých částech České republiky a šíří se fámy, že jsou do přírody vysazováni. Na základě monitoringu i genetických analýz je však jednoznačné, že jde o přirozené šíření jedinců ze sousedního Saska či Polska. Vlci v Sasku, podobně jako nyní u nás, žijí i v kulturní krajině střední Evropy. Mýtus o plachém zvířeti, které ke svému životu potřebuje panenskou přírodu a obrovské liduprázdné oblasti, je opravdu jen mýtus. Vlk je zvědavé zvíře a je normální, že se může pohybovat i ve dne v okolí lidských stavení či dopravních prostředků," říká František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Kokořínsko, kde žije od roku 2015 naše první vlčí smečka, je pouhých 40 kilometrů odtud. To je vzdálenost, kterou vlk přeběhne přes noc. „Skutečnost, že se vlci objevili v ostrůvku přírody uvnitř rozsáhlých ploch intenzivní zemědělské krajiny Polabí a Pojizeří naznačuje, že je čas opravit zažitou představu, že vlci k delším přesunům vyžadují souvislé lesnaté migrační koridory. Migraci omezuje spíše zástavba a frekventované komunikace, nikoliv absence lesů v krajině,“ doplňuje Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AVČR. Nyní se přitom vlk objevil v místech, které se nacházejí jen zhruba 30 kilometrů od předměstí Prahy.

Že vlci našli právě bývalý vojenský prostor zřejmě není náhoda. Jedná se o nejbližší lokalitu v blízkosti Kokořínska, kde se v relativně rozsáhlém a kompaktním krajinném celku bez lidských sídel prolínají lesní a nelesní plochy s bohatou nabídkou potravy. „Stejně jako v jiných částech České republiky, také v bývalém vojenském prostoru jsou přemnožená divoká prasata. Pokud by se tu vlci usadili, mohli by pomoci se snížením jejich stavů,“ doplnil Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina.

Bývalý vojenský prostor mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou je unikátní lokalitou, kde se jako na jediném místě u nás prokazatelně setkávají vrcholoví psovití predátoři, šakal a vlk. Právě zde bylo loni prokázáno rozmnožení šakala obecného, vůbec poprvé mimo Balkán a Dunajskou nížinu. Letos vojenský prostor navštívili vlci, možná dokonce pár. „Trvalé fotopasti samozřejmě v prostoru pastevních rezervací zůstávají na svých místech, takže případné setrvání vlka v lokalitě by nemělo ujít naší pozornosti,“ doplňuje Miloslav Jirků, koordinující biologický monitoring.

Místní myslivci nejsou příchodem vlků překvapení, jeho příchod z Kokořínska očekávali. „Přítomnost vlka určitě necítíme jako ohrožení. Vlk nám může pomáhat udržovat rovnováhu zvěře, může přispět i k jejímu ozdravení tím, že z ekosystému odstraní nemocné kusy,“ říká Karel Bendl, starosta honebního společenstva Staré Benátky sousedícího s lokalitou. „Na drobnou zvěř se tlak predátorů nezvýší, spíše dojde k jejich výměně, kdy vlk vytlačí ostatní predátory,“ dodává Karel Bendl. Také on vidí jejich přínos v regulaci stavů černé zvěře.

Obávat se podle jeho slov nemusejí místní lidé ani návštěvníci rezervace. „Určitě by to nemělo vyvolat žádnou hysterickou reakci. Ale lidé by určitě na procházce neměli nechávat své psy pobíhající na volno, jako se to nyní bohužel často děje,“ doplňuje Karel Bendl.

Přítomností vlka se veřejnost nemusí znepokojovat, avšak chovatelé menších hospodářských zvířat by měli učinit jednoduchá opatření na jejich ochranu. Nejzranitelnější jsou ovce a kozy, které by měly být na noc zavírány do bezpečných ohrad, ideálně doplněných o běžně používanou elektrickou síť pro ovce. Větší zvířata, jako koně a skot by měla být v bezpečí, s výjimkou hříbat a telat. Že by se osamocený vlk odvážil do blízkosti lidských sídel, není moc pravděpodobné, ale opatrnost je zejména v případě ovcí a koz na místě. Nevhodný je také volný pohyb psů bez dohledu majitele, což by ale měla být samozřejmost za všech okolností.

Fotopasti byly zakoupeny v rámci programu Strategie AV 21 - Rozmanitost života a zdraví ekosystémů (projekt ‚Přirozená pastva‘), navazující biologický monitoring byl podpořen v programu Regionální spolupráce krajů a ústavů Akademie věd ČR v roce 2017 (projekt R200961701 ‚Monitoring vlivu velkých býložravců na vybrané skupiny organizmů v EVL Milovice-Mladá‘).

Území u Benátek nad Jizerou je v majetku Agentury ochrany přírody a krajiny. Společnost Česká krajina ve spolupráci s touto státní organizací od roku 2015 provozuje v lokalitě unikátní rezervaci velkých kopytníků.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.