Vlci migrují na velké vzdálenosti

V pondělí 10. února kontaktoval řešitele projektu OWAD [1] z České zemědělské univerzity v Praze myslivecký hospodář z honitby v Radonicích na severovýchodním okraji Prahy s neobvyklým nálezem – kadáverem srnce, jehož smrtelná zranění ukazují, že je mohl způsobit vlk. Pracovník univerzity odebral ze zabitého srnce vzorky, které nyní putují na genetickou analýzu.

„Pokud se skutečně jedná o vlka, pravděpodobně půjde o jedince hledajícího nové teritorium. Vlci se šíří na velké vzdálenosti a při hledání nových teritorií urazí stovky kilometrů, mohou procházet i v těsné blízkosti měst a osídlení. Není to nic neobvyklého, naše krajina je vysoce urbanizovaná a zvířata se při svém putování někdy logicky dostávají až k lidské zástavbě,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Není to první nález v regionu – například nedávno byl nalezen mrtvý vlk u Turnova, vloni pak zastřelený vlk u obce Konětopy na Mělnicku, předloni na dálnici D10 poblíž Brodů. 

Vlk je velmi přizpůsobivé zvíře a dokáže žít i v kulturní a člověkem pozměněné krajině. Přesto si zachovává plachost a střetům s člověkem se vyhýbá. „Podívejme se do sousedního Německa. Hned několik smeček se pohybuje v okolí velkých měst – u Drážďan, Lipska či nedaleko Hannoveru. K žádným střetům s člověkem ale nedochází,“ poznamenává Aleš Vorel, expert České zemědělské univerzity, Fakulty životního prostředí [2].

Sasové rovněž telemetricky, tedy pomocí GPS vysílače pravidelně hlásícího signál, sledovali několik vlků. Jeden z nich, pojmenovaný jako „Alan“, urazil při hledání nového teritoria 1550 km a během svého půlročního putování proběhl těsně okolo Varšavy a Vilniusu [3]. I proto je telemetrický výzkum tak důležitý – přináší jedinečná data o pohybu a zvycích sledovaných zvířat.

„Ze zbytků kořisti je často možné analyzovat DNA predátora, záleží ovšem na době, která uplynula od útoku, teplotě prostředí, způsobu odběru vzorků a mnoha dalších faktorech. Výsledky genetických testů by měly být k dispozici do konce týdne. V případě prokázání vlka bude pokračovat monitoring oblasti. V předjaří je nicméně v případě vlků v netypickém prostředí nejpravděpodobnější varianta, že se jedná o mladé zvíře, které oblastí jen prochází, jako tomu bylo např. v případě jedince usmrceného na dálnici D1 v roce 2017,“ uzavírá Pavel Hulva, expert z Karlovy Univerzity.

V přírodě plní vlci důležitou roli – pomáhají totiž snižovat počty přemnožených prasat divokých, jelenů a srnců, kteří působí velké škody v lesích a na polích. Pokud vlci způsobí chovatelům škody na hospodářských zvířatech, stát je proplácí.  Zároveň poskytuje dotace na zabezpečení stád. Více na www.navratvlku.cz.

Aby se minimalizovaly konflikty, které návrat vlků do naší krajiny přináší (protože hospodáři si přítomnosti velkých šelem odvykli), připravila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR takzvaný Program péče. Jeho cílem je nastavit taková opatření v krajině, která by umožnila vlkům přirozeně se šířit a vytvořit životaschopnou populaci – a zároveň minimalizovat škody a konflikty, které s sebou koexistence člověka a vlka přináší. Program řeší především tyto otázky: financování preventivních opatření, funkční systém vyplácení náhrad škod, problematiku tzv. nápadných jedinců, jednotný systém monitoringu a objektivní informování veřejnosti. Nyní jej projednávají ministerstva životního prostředí a zemědělství.

Poznámky:

[1] Tříletý projekt se věnuje sdílení zkušeností při ochraně vlka („Objektivní akceptace vlka v člověkem pozměněné přeshraniční krajině – OWAD“). Podílejí se na něm Česká zemědělská univerzita v Praze, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Mínisterstvo životního prostředí a Senckenbergovo muzeum přírodních věd v Görlitz. Zaměřuje se na zpřesnění informací o výskytu a šíření vlků do České republiky, koncepční přístup k jejich ochraně a zmírňování konfliktů, které návrat vlků může mít. Projektovým územím je Karlovarský, Ústecký a Liberecký kraj. Projekt OWAD byl podpořen Evropskou unií prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Svobodný stát Sasko 2014-2020.

[2] DBBW – Dokumentations- und Beratungsstelle des Bundes zum Thema Wolf (Informační a dokumentační středisko Spolkové republiky Německo na téma vlk): https://dbb-wolf.de/Wolfsvorkommen/territorien/karte-der-territorien

[3] Reinhardt, I. and Kluth, G.(2011) : Pilotstudie zur Abwanderung und zur Ausbreitung von Wölfen in Deutschland. https://www.bfn.de/themen/artenschutz/erfassung-und-kartierung/monitoring-grossraubtiere.html

Foto (ilustrační): Staffan Widstrand