Vlčice se nemohla dostat z ohrady na Vrchlabsku

Na místě naši kolegové zjistili, že se jednalo o loni narozenou vlčici, která se nedokázala dostat z elektrického ohradníku – zřejmě proto, že předtím prodělala opakovaně negativní zkušenost s elektrickým výbojem do čenichu.

Po potvrzení faktu, že se skutečně jedná o mladou samici vlka, odebrání vzorků trusu na genetickou analýzu a pořízení fotodokumentace, se podařilo vrátit vlčici zpět do volné přírody. Bylo ovšem nutné vypnout elektrický proud z ohradníku (ovce mezitím chovatel zahnal do jiné části pastviny, kde je nadále chránil elektrický ohradník) a snížit na jednom místě ohradník až k zemi, aby se vlčice přestala bát.

„Zvíře nebylo určitě samo. Sama by tato mladá vlčice zřejmě nezabila čtyři ovce a hlavně by je za noc nedokázala tolik zkonzumovat,“ říká zoolog Správy KRNAP Jiří Flousek s tím, že velikost skupiny zůstává otázkou. „Mohli to být jen dva vlci, ale klidně i větší skupina, třeba čtyři zvířata,“ dodává Flousek.

Správa KRNAP nemá žádné doklady, které by hovořily pro to, že se v Krkonoších zabydlela stabilní smečka vlků. „Jde o další pokračování vlčích návštěv u nás, které začaly už v zimě 2011/2012. Je fakt, že jejich návštěvy jsou stále častější a letos už se neodehrávají jen na sněhu, ale i toto byli nejspíš pouze vlčí návštěvníci Krkonoš a nikoli obyvatelé,“ říká náměstek ředitele Správy KRNAP Jakub Kašpar.

Vlci se do Krkonoš vracejí převážně za potravou. Šlo zatím o třetí případ napadení hospodářských zvířat. Jinak vlci loví mnohem raději zvířata ve volné přírodě – ať už jde o větší živočichy, jako je srnec, jelen nebo divoké prase, nebo menší zvířata, jako zajíci, králíci nebo různí hlodavci. „Po vlčích návštěvách v Krkonoších zůstávaly donedávna jen stopy ve sněhu či po jejich lovu. Až letos v červnu se jeden z mladých vlků nechal zvěčnit ve východních Krkonoších fotopastí – a teď tato mladá vlčice nedobrovolně počkala dokonce na osobní identifikaci,“ říká Kašpar.

Vlci do Krkonoš mohou přicházet z různých směrů – ať už z jihozápadu z oblasti CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, z lesů na západ od polské Jelení Hory, či z východu z oblasti CHKO Broumovsko či Vraních hor (Góry Krucze).

Chovatelé, kterým vlci způsobí škody na jejich stádech, mohou získat náhradu škody prostřednictvím krajského úřadu – je ale třeba v případě útoku kontaktovat Správu KRNAP, abychom mohli potvrdit, že šlo skutečně o napadení vlky.

Chovatelé mohou využít také nabídky Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a zapůjčit si od ní elektrické ohradníky, nebo využít nabídky finanční podpory z Operačního programu Životní prostředí na nákup ohradníků či zdrojů energie pro ně, či na pořízení pasteveckého psa.

Místní lidé, ani návštěvníci Krkonoš, se opravdu nemají čeho obávat. „Vlk je plaché zvíře a vidět ho ve volné přírodě je velké štěstí, nikoli důvod k obavám,“ říká Jakub Kašpar.

Zdroj:

tisková zpráva Správy Krkonošského národního parku

foto: Jiří Dvořák