Výsledky mapování velkých šelem v Beskydech: vlci a rysové; medvěd nepotvrzen

Přibližně padesát mapovatelů hledalo pobytové znaky, tedy stopy, trus, zbytky kořisti, rysů, vlků, případně medvědů. Ve stejném termínu probíhal monitoring velkých šelem také v CHKO Kysuce na slovenské straně hor. Na širší období byl zaměřen monitoring velkých šelem v CHKO Bílé Karpaty.

Letošní mapování šelem bylo více než jindy poznamenáno proměnlivým a nepříliš příznivým počasím, což mělo vliv i na počet účastníků a na množství nálezů. Proto byly do výsledků zahrnuty také údaje o šelmách získané za delší období (leden–březen) a hodnocení aktuální početnosti šelem se opíralo o poznatky z dlouhodobého monitoringu.
   
Stopy rysů byly pozorovány v Moravskoslezských Beskydech a v Javorníkách. Výskyt rysa se letos podařilo prokázat dokonce i v Podbeskydské pahorkatině. Podle aktuálního monitoringu (fotopasti, telemetrie, pobytové znaky, analýza DNA) se v zimě 2022/2023 v Beskydech zdržovalo 7 samostatných rysů a několik odrostlých mláďat. V Javorníkách se na moravsko-slovenském pomezí pohybovali 3 rysové. Někteří rysové pravidelně přecházeli i do Vizovických vrchů.

Vlci byli během “sčítání“ zjištěni v  Moravskoslezských Beskydech, Vsetínských Beskydech a v Javorníkách. Podle dlouhodobého monitoringu se vlci se v oblasti Beskyd vyskytují častěji než dříve. Do CHKO Beskydy zasahují aktuálně 3 smečky a jeden vlčí pár. Počty vlků se v průběhu zimy mění.

Medvěd hnědý se v posledních letech v Beskydech objevuje sice pravidelně, ale spíše jen přechodně.  V době “sčítání“ nebyly pobytové znaky medvěda zaznamenány ani v CHKO Beskydy, ani na sousední CHKO Kysuce.   

CHKO Beskydy patří díky výskytu velkých šelem mezi evropsky významné lokality. Nejlepší podmínky má v horách severovýchodní Moravy vlk, poměrně dobré podmínky rys a nejméně příznivé medvěd. Nejdůležitějším faktorem, který početnost velkých šelem ovlivňuje, jsou lidské aktivity -  nelegální lov, smrt šelem při dopravních nehodách, ztráta vhodného prostředí či vyrušování lidskou přítomností.  

„Vzhledem k množství obyvatel i návštěvníků Beskyd se lidem občas podaří vlka zahlédnout, podobně jako srnu, lišku a jiná zvířata, která žijí v lesích kolem lidských sídel. Strach z napadení člověka vlkem však není na místě, vlci mají zájem především o nedostatečně zabezpečená hospodářská zvířata, která pro ně představují snadnou kořist [1]. Vlci ale mohou napadnout volně pobíhající psy, neboť je považují za své konkurenty. Proto je vhodné, aby lidé měli v přírodě své psy na vodítku, zejména ve večerních a nočních hodinách [2],“ uvádí Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

„Nalezení pobytových znaků rysa v podhůří Beskyd, mimo chráněnou krajinnou oblast, patří mezi cenné údaje, které potvrzují snahu některých jedinců velkých šelem migrovat do dalších částí naší republiky. Je proto důležité aby byla zachována průchodnost krajiny a nedocházelo k zástavbě migračních koridorů, které už před několika lety AOPK ČR vymapovala.  Monitoring šelem probíhá, byť v nižší intenzitě, celoročně. Uvítáme také veškeré poznatky a informace od veřejnosti,“ konstatuje Michal Bojda z Hnutí DUHA Šelmy.

Při letošním mapování byli zjištěni další chránění živočichové - jeřábek lesní, strakapoud bělohřbetý, orel skalní. Z běžnějších obratlovců byli zaznamenáni srnec, jelen evropský, prase divoké, zajíc polní, veverka obecná, liška obecná, jezevec lesní, kuny.

Pozorování šelem mohou lidé zasílat na e-maily vlk@nature.cz (AOPK ČR), stopy@selmy.cz (Hnutí DUHA), případně zadat pomocí aplikace BioLog. Výsledky mapování šelem budou uloženy do nálezové databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a využity při rozhodování v ochraně přírody. Záznamy o výskytu velkých šelem a jejich pobytových znaků může každý zadávat pomocí mobilní aplikace BioLog (http://biolog.nature.cz/, https://play.google.com/store/apps/details?id=cz.nature.biolog)

Všem účastníkům - pracovníkům AOPK ČR, Správy CHKO Kysuce, členům Hnutí DUHA, dobrovolným strážcům CHKO Beskydy a dalším dobrovolníkům - děkuje AOPK ČR, RP Správa CHKO Beskydy za pomoc.

Poznámky:
[1] Chovatelé mají nárok na náhradu těchto škod podle zákona č. 115/2000 Sb. Ovce jsou významné pro udržování beskydské krajiny a cenných botanických lokalit, proto stát podporuje chovatele i dalšími způsoby. Vedle zemědělských dotací mohou získat finance také z Programu péče o krajinu (šetrná pastva, sečení luk, obnova pastvin - výřezy a vypásání  náletových dřevin apod.). Podporu mohou získat i na zabezpečení svých zvířat. Více na www.navratvlku.cz
[2] Blíže tuto situaci upravuje zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb., který zakazuje vlastníkům domácích zvířat nechat je volně pobíhat mimo vliv svého majitele. V lese se lidé i jejich psi musí chovat tak, aby nerušili zvěř.

Foto: Staffan Widstrand