Zdokumentovaný lov srnce obojkovanými vlky na severu Čech – jak často vlci loví v intravilánu?
Přinášíme poznatky badatelů z České zemědělské univerzity
Dne 23. 4. 2024 obdržel tým České zemědělské univerzity, který realizuje telemetrický výzkum vlka v oblasti NP České Švýcarsko v rámci projektu Interreg Redema, informace o lovu srnce obecného minimálně dvěma vlky na okraji městského intravilánu. Jde o město Mikulášovice (okr. Děčín, zároveň okrajovou oblast NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce). Zmíněná událost proběhla v ranních hodinách a došlo k ní ve velmi okrajové části osídlení – u posledního domu, který je obklopen loukami a dále lesy (Horní Mikulášovice). Celou akci se podařilo velmi dobře zdokumentovat kamerami na objektu – viz videa níže, která publikujeme se svolením majitelů záznamů.
Naše interpretace je taková, že vlci nad ránem pronásledovali volně žijící kořist (srnce obecného) po okolních pastvinách, srnec chtěl patrně proklouznout kolem posledního domu, ale vběhl do otevřených vrat (branky) a ocitl se v oplocené zahradě a tím i v pasti. Jeden vlk za ním do zahrady vběhl, tam jej efektivně usmrtil a zase odvlekl pryč z blízkosti lidmi obývaného objektu. Z videí je patrné, že vlk má obojek, vysoce pravděpodobně i druhý vlk (který se objevuje na záběrech za plotem) měl též obojek. Jde o výzkumná zařízení, která byla výzkumným týmem ČZU v předchozích měsících instalována v rámci přeshraničních a vědeckých projektů (více zde). Lze tedy doložit i záznamem lokací, že tito označení vlci se na místě v daný den a čas zdržovali (viz obr. níže; k časovému údaji je třeba přičíst 2 hodiny, zobrazen je čas UTC).
Vlci se na Šluknovsku pohybují již více než 10 let. Z údajů ČZU vyplývá, že dominantně se vyskytují v lesních celcích celého regionu (proporce dat z výzkumných obojků hovoří o 70 % bodů, které jsou v lesních porostech). Ovšem jejich prostorové a potravní nároky jim neumožňují se vyskytovat pouze a výhradně v lesích, ze 30 % se tedy vlci objevují i v bezlesí (louky, pastviny). Toto lze pozorovat i v okolí měst a obcí: Mikulášovice, Brtníky, Staré Křečany, Hinterhermsdorf, Doubice, Kyjov, Lobendava atp. Důvodem, proč se vlci v menší, ale pravidelné míře objevují i na loukách a pasekách, je dostatek přirozené (tj. divoké) kořisti, která zde přebývá (právě srnci, prasata, v menší míře i jeleni či daňci). Není tedy nezvyklé, že vlky je možné spatřit v okolí zmiňovaných obcí - jednoduše zde hledají kořist. Poté, co ji uloví, se stahují zpět do hlubokých lesních komplexů (např. skalní města Českého Švýcarska).
To, že vlci loví i v okrajových partiích měst a vesnic, je jen projevem toho, že kořist se při odhaleném útoku dá do pohybu a může okrajem intravilánu proběhnout – a vlci ji jednoduše následují. Je evidentní, že v intravilánech vesnic a měst vždy (i dnes) žila celá řada živočišných druhů – není nezvyklé v noci či nad ránem narazit uprostřed měst a vesnic na srnce, zajíce, muflony či prasata (např. mnoho zahradníků či sadařů musí chránit své porosty proti jejich okusu i v roztroušené zástavbě). Nemůže pak překvapovat, že za kořistí občas do intravilánů přichází i jejich predátoři (lišky nebo vlci). Tyto návštěvy se v naprosté většině případů odehrávají během večerních či nočních hodin, kdy člověkem vyprázdněné intravilány nepředstavují pro živočichy hrozbu. Poskytnuté záznamy tak nejsou dokladem o ztrátě plachosti či snad rostoucí drzosti vlků, jde jen o jejich přirozený životní projev – noční lov kořisti. Nicméně, dle našich dat vlci loví v intravilánech velmi zřídka. Navíc je třeba si uvědomit, že člověk z krajiny ukrajuje stále více, a mnoha živočišným druhům (vč. vlků a jejich kořisti) tak neposkytuje dostatek přirozeného životního prostoru, aby mohly trvale a skrytě žít.
Níže jsou k dispozici zmíněná videa, která zaznamenávají průběh lovu a která se souhlasem majitelů zveřejňujeme:
Video 1
Video 2
za výzkumný tým ČZU
Aleš Vorel
vorel@fzp.czu.cz
wolf.czu.cz