Časté dotazy
- Co dělat, když srazím vlka autem nebo najdu mrtvého jedince u silnice?
- Je pravda, že vlky odchovávají a vypouští do přírody ochranáři nebo aktivisté?
- Mohou se vlci dostat až do centra obce?
- Mohou vlci napadnout člověka?
- Existují jinde ve světě případy, kdy vlci napadli člověka?
- Není nebezpečné chodit na území s výskytem vlka do lesa?
- Není zabíjení ovcí vlkem týráním zvířat?
- Jaké druhy pasteveckých psů jsou nejvhodnější pro ochranu stád ovcí?
- Mohou pastevečtí psi napadnout turistu?
- Jakým způsobem stát podporuje chovatele ovcí?
- Může omezený lov vlků pomoci snížit škody na hospodářských zvířatech?
- Mohou se vlci přemnožit a je nutné stavy vlků řízeně regulovat?
- Proč se vlci vrátili?
- Čím je limitováno rozšíření vlka?
- Pokud je vlk vidět během dne v blízkosti lidských sídel a není plachý - jde o zdomácnělého vlka?
- Kde je nejvíce škod a jaká je jejich výše?
Co dělat, když srazím vlka autem nebo najdu mrtvého jedince u silnice?
- Nahlásit střet na Policii ČR
- Vyrozumět příslušný orgán ochrany přírody (na území chráněné krajinné oblasti kontaktovat příslušné regionální pracoviště AOPK ČR, na území národního parku Správu NP a mimo ně se obrátit na krajský úřad – odbor životního prostředí a zemědělství)
- Pokud je zvíře zraněné, zajistit mu pomoc: kromě AOPK ČR či Policie ČR je možné kontaktovat rovnou i záchrannou stanici. Dispečink Národní sítě záchranných stanic: 774 155 155.
Podrobné informace k tomu, co v takové situaci dělat popisujeme na stránce Postup při sražení vlka.
Je pravda, že vlky odchovávají a vypouští do přírody ochranáři nebo aktivisté?
Státní ochrana přírody, tj. Ministerstvo životního prostředí ČR ani Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) vlky neodchovává a nevypouští, ani neexistuje a nikdy neexistoval žádný dotační program na chov vlka. Vlka nevypouštěla ani žádná z neziskových organizací, která se problematikou vlka dlouhodobě zabývá (Český svaz ochránců přírody, Hnutí Duha). Podobná činnost by byla v rozporu se zákonem. Vlci se přirozeně do České republiky šíří především z německé Lužice, národního parku Bavorský les, Polska a ze Slovenska. Rozšiřování do nových oblastí je přirozeným jevem. Dochází k němu, když jsou v místech původního výskytu již zaplněná teritoria existujícími smečkami.
K mimořádné události došlo v září 2017, kdy v národním parku Bavorský les uteklo z výběhu pět vlků. Pravděpodobně šlo o úmyslné otevření výběhu neznámým pachatelem. Dva vlci byli později zastřeleni, jednoho srazil vlak, jeden byl odchycen do předem připravené pasti a jeden vlk byl pozorován ještě v říjnu 2017 na území Šumavy.
Mohou se vlci dostat až do centra obce?
Vlci mohou někdy přes obec procházet, když přechází z různých částí svého teritoria, které obec rozděluje. Vlci také mohou navštěvovat okraje obcí, zvláště pokud se mohou snadno dostat k potravě – nezabezpečeným slepicím, ovcím, kozám, nebo odpadkům. Vlci většinou loví za soumraku, za úsvitu nebo v noci. To je i nejpravděpodobnější doba, kdy se mohou k lidským sídlům přiblížit. Vlci se do center obcí za standardní situace neodváží. V takových případech může jít spíš o zdivočelé psy, případně o zvířata nemocná vzteklinou. Vzteklina se ale v České republice ani sousedním Sasku od roku 2004 nevyskytuje. Více viz kapitola Vlk a člověk.
Foto: Stefan Geissmann, smečka Calanda ve Švýcarsku na cestě domů. Na pozadí vesnice Untervaz a průmyslová zóna.
Vlk je šelma, vrcholový predátor, který může být nebezpečný - z člověka má ale respekt a kontaktu s ním se snaží vyhnout. Podle nejnovější studie [1] žije v Evropě přibližně 17 000 vlků. Vyhodnocením počtu případů napadení člověka vlky ve světě do roku 2000 se zabýval Norský výzkumný ústav (NINA Institut)[2]. Mezi lety 1950-2000 došlo v Evropě celkem k 59 událostem, při kterých bylo usmrceno 9 lidí, z toho v pěti případech měli vlci vzteklinu. Poslední smrtelný útok vlka na člověka byl v Evropě naposledy zaregistrován v roce 1974 ve Španělsku. V ostatních případech bylo prokázáno, že zvířata byla předtím krmena, nebo provokována, či se jednalo o křížence vlka a psa [2].
O nedávném případu (červen 2018) v jižním Polsku, kdy vlk pokousal ženu a dvě děti, zatím víme, že šlo pravděpodobně o jedince, který utekl nebo byl nelegálně vypuštěn ze zajetí. Nahlášený případ napadení v Dolním Sasku (listopad 2018) vlka jako původce útoku nepotvrdil, žádný ze 7 sebraných vzorků vlčí DNA neobsahovalo.
Napadení člověka vlkem představuje mimořádně vzácnou událost. Naproti tomu je v České republice každoročně hlášeno přes 1100 případů napadení lidí domácími psy.
Existují jinde ve světě případy, kdy vlci napadli člověka?
Ve státech, jako je Indie nebo Irán, dochází k útokům vlků na lidi častěji. Přirozená kořist zde chybí a vesničané zde žijí povětšinou v chudobě, takže nemají dost prostředků na efektivní ochranu sebe a svých stád. Špatně chráněná a oslabená zvířata ve stádech a odpadky v okolí lidských sídlišť mohou být navíc pro vlky velkým lákadlem [8]. Mnohem častější je zde i výskyt vztekliny (opět především v Íránu, Indii a také v Rusku).
Není nebezpečné chodit na území s výskytem vlka do lesa?
Rozhodně není třeba mít strach pohybovat se v přírodě po vyznačených cestách. Turisté, cyklisté, běžci či jezdci se s vlkem spíše nesetkají. Vlk si jich včas všimne, lidí se bojí a snaží se jim vyhnout. Mladí vlci jsou méně bázliví než staří. Napadení člověka vlkem je vzácné, jak dokládá norská studie zabývající se obdobím 400 let v oblasti Severní Ameriky a Eurasie. [3]
Setkání s vlkem je málo pravděpodobné a ještě méně pravděpodobné je jeho zaútočení na člověka. Pravděpodobnější je, že se člověk při cestě do přírody stane účastníkem dopravního nehody, nebo v přírodě chytí klíště. V roce 2013 bylo například hlášeno 4646 případů lymské boreliózy nebo 625 případů encefalitidy, tedy nemocí přenášených klíšťaty.
Budete-li v lese v tichosti sbírat houby nebo lesní plody, můžete na odpočívajícího vlka narazit spíše. Zústaňte klidní a dejte vlkovi možnost, aby se vzdálil. Majitelé psů by v oblastech, kde žije vlk, by měli mít psy na vodítku, protože na sebe mohou reagovat agresivně. Nicméně každý pejskař dobře ví, že v lese má mít svého mazlíčka na vodítku vždy.
Žijete-li v oblastech s výskytem vlka, můžete někdy slyšet vlčí vytí. Slouží například ke sladění se na společný lov, vymezení revíru vůči jinému vlkovi nebo k navázání kontaktu s dalšími členy smečky. Najdete-li zraněného vlka, nechte ho v klidu a nahlašte toto pozorování Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR. Vlci jsou přísně chráněni. Zraněný vlk může být případně zastřelen jen po předchozím prozkoumání veterinářem a to k tomu oprávněnou osobou s udělenou výjimkou. [4]
Není zabíjení ovcí vlkem týráním zvířat?
Vlk je přirozenou součástí evropské přírody, patří do ní a přispívá k fungování přírodních procesů. Zákon na ochranu zvířat proti týrání je zaměřen na lidskou činnost ve vztahu ke zvířatům. Ač se čeští chovatelé nemuseli posledních více jak sto let útoků vlka obávat, nastala doba, kdy by měli svoje stáda zabezpečit a ovce tak účinně ochránit před případným napadením a stresem. Chovatelé chovají ovce v přírodě a tu je třeba respektovat. Podobně jako respektujeme, že občas vítr vyvrátí strom, přijdou povodně nebo naopak bude velké sucho.
Jaké druhy pasteveckých psů jsou nejvhodnější pro ochranu stád ovcí?
Osvědčení pastevečtí psi v Evropě jsou slovenský čuvač, maďarský kuvasz, podhalaňský ovčák, akbašský pes, komondor, šarplaninský pastevecký pes, kavkazský pastevecký pes, maremmansko-abruzský pes, cao de castro Llboreiro, pyrenejský horský pes a anatolský pastevecký pes. Tito psi se chovají jinak než psi honáčtí (naháněcí). Považují se za členy stáda a to chrání jak před případnými zloději, tak velkými šelmami. Pro početnější stáda je lepší mít tyto psy dva. Psi zůstávají trvale se stádem, jejich úlohu tedy nelze kombinovat s úlohou domácího mazlíčka. Důležité je pochopit, že tito psi jsou jiní než ostatní psi, jsou samostatnější a méně fixovaní na pastevce/chovatele. Špatnou výchovou je možné je zkazit. Proto je nutné, aby pastevec/chovatel, který se rozhodne si je pořídit, byl ochoten naučit se něco nového.
Mohou pastevečtí psi napadnout turistu?
Pastevečtí psi stráží své stádo dnem i nocí a to za jakéhokoliv počasí proti útoku vlků, ale i proti jiným vetřelcům – lidem, zvířatům či dokonce předmětům. Tito psi zpravidla nejsou pro člověka nebezpeční, mohou ale vzbuzovat strach. Budou se snažit vás zastrašováním a štěkotem udržet dál od stáda. Jejich aktivita je značná hlavně za stmívání a ve chvílích, kdy se stádo pohybuje. Respektujte a tolerujte jejich práci a do ohrad střežených pasteveckými psy vůbec nevstupujte. Zabráníte tím zbytečným problémům.
Pokud procházíte otevřenou pastvinou, na které se pohybuje stádo střežené pasteveckým psem, chovejte se klidně, neodhánějte zvířata a nesnažte se pasteveckého psa překvapit. Pokud žádného nevidíte, mluvte nahlas, abyste na sebe upozornili. Jděte pomalu, děti nenechávejte pobíhat kolem. Pokud jedete na kole, veďte ho. Svého psa mějte v blízkosti střežených stád vždy na vodítku a nikdy s ním nezkoušejte stádem projít. Cizí psi vyvolávají u pasteveckých psů zvýšený obranářský instinkt. Pokud pastevečtí psi štěkají, běží k vám a zatarasí vám cestu, zůstaňte v klidu a dejte jim čas, aby vyhodnotili situaci. Pastevecké psy neuklidňujte. Stále si udržujte vzdálenost od stáda a pokud si nejste jistí, obejděte stádo z ještě větší vzdálenosti nebo se raději vraťte. [5]
Jakým způsobem stát podporuje chovatele ovcí?
Stát by měl zajistit chovatelům ovcí podmínky pro jejich podnikání. Zemědělci dostávají na svou činnost a údržbu krajiny dotační prostředky podle počtu obhospodařovaných hektarů a pak podle toho, zda hospodaří v hospodářsky „znevýhodněné“ oblasti – například v národním parku nebo CHKO. Za případně usmrcená chovaná zvířata vlkem jim stát též uhradí část vzniklé škody.
V Německu a Švýcarsku, stejně jako v České republice je chovatel odškodněn jen v případě, že uplatnil ochranná opatření. Např. v Sasku může být odškodněn jen zemědělec, který prokáže, že měl v případě škodné události chov ovcí, koz a chované divoké zvěře (např. jelenů, daňků a prasat) zabezpečen minimálně těmito preventivními prostředky: alespoň 90 cm vysoké elektrické ploty (síťové nebo páskové, odstup pásek 20 cm) nebo minimálně 120 cm vysokými pevnými ploty pletivovými či lesnickými s pevným upevněným u země, které zabraňují tomu, aby se jimi vlk mohl protáhnout. [7]
V chráněných územích lze čerpat podporu na pastvu jako součást péče o území. V oblastech s výskytem vlka je možné použít navýšení za přítomnost pasteveckého psa (navýšení o 1 % platby za pastvu za den za předpokladu, že pastevecký pes je přítomen 24 hodin denně u stáda). Jedná se o příplatek za ztíženou podmínku pastvy. Více informací naleznete na portálu Finance pro přírodu a krajinu [6]
Pro naši krajinu jsou potřeba jak hospodářská zvířata, která ji pomáhají udržovat, tak vlci. Jsou dobří lovci a mohou tak pomáhat regulovat přemnožené velké kopytníky, kteří způsobují značné škody zemědělcům i lesníkům.
Může omezený odlov vlků pomoci snížit škody na hospodářských zvířatech?
Ne. Odstřelem jedince může dojít k narušení vnitřní hierarchie a rozpadu smečky, mladí jedinci, kteří nemají zkušenosti s opatřeními na ochranu stád, pak mohou způsobit i větší škody na hospodářských zvířatech. Jedna z aktuálních studií dokonce ukazuje, že útoků na hospodářská zvířata po odstřelu vlků dokonce přibývá [8]. Preventivní opatření jsou proto v oblastech s výskytem vlků nutností [9].
Mohou se vlci přemnožit a je nutné stavy vlků řízeně regulovat?
Ne. Přirozené změny jako je rozdílná úspěšnost při rozmnožování, rozptyl jedinců z domovského okrsku a přirozená úmrtnost určují z velké části velikosti vlčí populace. Vlk jako vrcholový predátor nemá přirozené nepřátele v podobě velkých zvířat. Pro početnost vlků je rozhodující především nabídka potravy, ale početnost mohou snížit také nemoci. V místech rozšíření vlka se jeho stavy mění v závislosti na množství kořisti, proto není nutná žádná regulace vlčí populace lidmi.
V Evropské unii se dnes na vlky nenahlíží jako na konkurenty člověka. Již vícekrát člověk zjistil, že je dobré chránit přírodu, zvířata a rostliny. Proto jsou vlci již mnoho let zákonem chráněni. Naše krajina je pro vlky vhodná a početní stavy přirozené kořisti (srnci, jeleni a prasata) celoplošně rostou. Protože se především mladí vlci často rozptylují ze svého rodného teritoria na větší vzdálenosti, mohou se ze sousedních zemí dostat až k nám a rozšířit se tak na původní území výskytu, kde před mnoha lety žili. [9]
Čím je limitováno rozšíření vlka?
Vlk je velký generalista, který se dokáže dobře přizpůsobit podmínkám. Žije tam, kde má dostatek potravy a klidné místo pro výchovu mláďat. Jeho rozšíření limituje především prostředí osídlené lidmi, hustá dopravní síť (střet s vozidlem) a ilegální lov, což jsou nejčastější faktory příčiny úmrtí vlka. [9]
Pokud je vlk vidět během dne v blízkosti lidských sídel a není plachý – jde o zdomácnělého vlka?
Lidé mají o chování vlků dlouhodobě zažitou představu, která však zcela neodpovídá realitě. Vlk ke svému životu nepotřebuje hluboké lesy, ale přizpůsobí se i životu v hospodářské krajině osídlené lidmi. Důležitý je pro něj dostatek potravy a klid na odchov mláďat. Vlci pak mohou přicházet i blíže k vesnicím a obydlím, neboť jejich teritorium na ně často bezprostředně navazuje. Vlky lze občas zahlédnout nebo i potkat či vyplašit při průchodu krajinou.
V takovém případě ale vlk hned nemusí zběsile utíkat pryč – může člověka nejprve chvíli pozorovat, než situaci vyhodnotí. Vlci (obzvláště mladí) jsou totiž zvědavá zvířata. Oproti člověku ve dne také hůře vidí, a proto jejich reakce může být opožděná. Po vyhodnocení situace však vlk odběhne. Ačkoliv jsou vlci aktivní zejména večer a v noci, lze je spatřit i ve dne. Může se jednat o jedince, které něco vyplašilo při denním odpočinku a kteří hledají nový úkryt. Vlci ve dne mohou i lovit, pokud nebyli během noci úspěšní. Stejně tak je možné zahlédnout mladé vlky, kteří putují krajinou a hledají si nové teritorium.
Kde je nejvíce škod a jaká je jejich výše?
Aktuální přehled k útokům za rok 2018, 2019 a 2020 uvádíme zde.
[2] The fear of wolves. A rewiev of wolf attacs on humans, Norský institut pro výzkum přírody, 2002.
[3] Tamtéž. Str. 36.
[4] Převzato a upraveno z letáku „Wölfe vor unserer Haustür“, vyd. Kontaktbüro Wolfsregion Lausitz, prosinec 2015.
[5] Převzato z webových stránek AGRIDEA Schweiz, Odborné místo pro Ochranu stád.
[6] viz Náklady obvyklých opatření MŽP
[7] Förderung des präventiven Herdenschutzes, Saské MŽP, 2017.
[8] Wielgus B., Peebles A. Effects of Wolf Mortality on Livestock Depredations, 2014. a Niraj Poudyal, Nabin Baral, Stanley T. Asah. Wolf Lethal Control and Livestock Depredations: Counter-Evidence from Respecified Models, 2016.
[9] NABU.