Vlk obecný

 

Vlk obecný je největší psovitá šelma. Spolu s rysem ostrovidem a medvědem hnědým patří k původním druhům naší fauny a v historických dobách se vyskytoval na území celé České republiky. Kvůli postupnému odlesňování krajiny, rozšiřování osídlení a především přímému pronásledování člověkem byl vlk postupně na přelomu 19. a 20. století u nás (a téměř v celé střední Evropě) zcela vyhuben. V posledních letech se však k nám přirozeně vrací.

Vlci jsou pro krajinu důležití – jako výborní lovci pomáhají regulovat divoce žijící velké kopytníky. Jako přirození predátoři přispívají ke snižování škod na lesních porostech a zemědělských plodinách, které v současnosti působí jeleni, srnci či prasata divoká. Zároveň však také působí škody na nezabezpečených hospodářských zvířatech.

Odkud k nám přichází

Dlouhodobě se vlk obecný vykytuje v Karpatech. Ze Slovenska k nám vlci přicházejí především do oblasti Beskyd a Bílých Karpat (karpatská populace). Druhá (středoevropská nížinná) populace vlka se od roku 2000 přirozeně rozšířila ze severovýchodního do západního Polska a postupně osídlila i oblast německé Lužice. Odtud se vlci dál šíří na západ i na jih, tedy i do České republiky. Na jihu Čech se zase mohou vyskytovat jedinci z alpské a balkánské populace. Naše území je tedy jakousi genetickou křižovatkou, na které se setkávají různé populace vlka.

Kde u nás žije

Vlci se u nás šíří přirozeně a obsazují vhodná území. Kromě smečky na Ralsku, která představuje jediné vnitrozemské teritorium, se vlci vyskytují především v pohraničí – na Šumavě, v Českém lese, Krušných horách, v Českém Švýcarsku a Lužických horách, Českém středohoří i Jizerských horách, dále na Broumovsku, v Beskydech a Bílých Karpatech. Prohlédnout si mapy vlčích teritorií a dozvědět se detaily o historickém i současném rozšíření vlka obecného můžete zde.

Vlk je rodinný typ

Vlci žijí ve smečkách. Smečka se skládá z rodičů a zpravidla dvou generací vlčat, která se rodí vždy na jaře. Starší vlčata pomáhají s péčí o vlčata nově narozená. I když smečka tráví mnoho času spolu, lze pozorovat také jednotlivé vlky. Většina vlků opouští domovský okrsek a svou smečku ve stáří 1–2 let. Putují i stovky kilometrů a hledají nová místa a partnery, se kterými založí novou rodinu.

Čím se živí

Vlk se docela dobře dokáže přizpůsobit širokému spektru potravy. V našich podmínkách se živí převážně kopytníky. Kořistí bývá zejména srnec obecný, jelen evropský a prase divoké. Příležitostně nepohrdne ani drobnějšími obratlovci nebo mršinou.

Může také docházet k útokům na nedostatečně zabezpečená hospodářská zvířata, zejména na ovce, kozy a telata. Doporučení, jak těmto útokům předcházet a stáda si zabezpečit i jak získat finanční podporu, naleznete zde. Na koho se obrátit a jak postupovat v případě, že se vám již škoda stala, se dozvíte na této stránce.

Prostředí

Ideálním prostředím pro evropský poddruh vlka obecného je lesnatá krajina. Tu však člověk postupně měnil a vlci byli donuceni se přizpůsobit. Proto mnohdy osidlují i lidskou činností silně ovlivněná místa, jako je například vojenský prostor v saské Lužici. Vlk se tedy obejde i bez hlubokých lesů a nedotčené krajiny – důležitý je pro něj dostatek potravy a klid na odchov mláďat.

Vlci mohou přicházet i blíže k vesnicím a obydlím, neboť jejich teritorium na ně často bezprostředně navazuje. Nevyhýbají se lidským stavením či dopravním prostředkům proto, že si je nespojují s člověkem. Například jedna německá smečka se usídlila přímo u Drážďan, a přesto zde ke střetům s člověkem nedochází.

 

Foto: Tom Jůnek