Aktuality

Ve skutečnosti se jedná o video původem z Itálie.

Rádi bychom na pravou míru uvedli zavádějící informace, které se v diskusích o vlcích pravidelně objevují.

Na česko-rakouském pomezí na jihu Třeboňska byl potvrzen výskyt vlků na začátku března 2018. Odborníci podle pobytových stop, stržených hospodářských i volně žijících zvířat a fotografií z fotopastí zjistili, že se tu pohybuje vlčí pár. V průběhu léta pak fotopasti zaznamenaly čtyři až pět vlčat. Znamená to, že vlčí smečka se na Třeboňsku etablovala.

Šestnáct vlčích teritorií se alespoň částečně v roce 2018 nacházelo v České republice a až na jednu výjimku všechny v pohraničních horách. Některé smečky na naše území zasahovaly jen nepatrně. V deseti případech se jednalo o smečky (tři a více jedinců), v pěti případech o vlčí pár, v jednom případě byl zmapován teritoriální vlk.

Podrobný rozbor zpracoval profesor a právník Milan Damohorský, který se léta věnuje právu životního prostředí.

Projednávání připravovaného Programu péče o vlka obecného s odbornou veřejností se uskutečnilo 14. prosince 2018 na půdě České zemědělské univerzity v Praze.

Ministerstvo životního prostředí, energetiky, stavebnictví a ochrany klimatu zveřejnilo výsledky DNA testů ze vzorků, které byly minulý týden odebrány při nahlášeném případu údajného pokousání vlkem v Dolním Sasku. Obecní zaměstnanec řekl, že jej pokousal vlk nebo vlku podobné zvíře.

Ze Saska-Anhaltska je přivezl zkušený chovatel hospodářských zvířat Swen Keller.

Nepotvrdil se tedy původní předpoklad, že za smrtí vlčice stojí prase divoké [1]. Testy zároveň prokázaly, že mrtvé zvíře nemělo vzteklinu a že se skutečně jedná o vlka.

Mrtvé zvíře bylo nalezeno u Hradčan nad Ploučnicí. S největší pravděpodobností se jedná o mladou letošní vlčici. Příčinu smrti i to, zda jde skutečně o vlka, prověří pitva a genetická analýza. Zdá se, že zahynula po zápasu s jiným zvířetem, pravděpodobně prasetem divokým. Nasvědčují tomu stopy v okolí.